Close

Prevence závažných havárií (PZH)

Naše služby v oblasti prevence závažných havárií:

  • návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B,
  • příprava protokolu o nezařazení,
  • příprava bezpečnostní dokumentace (bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy),
  • příprava plánu fyzické ochrany objektu,
  • zpracování vnitřního havarijního plánu,
  • příprava podkladů pro vnější havarijní plán,
  • návrh systému prevence závažné havárie,
  • identifikace a selekce zdrojů rizika (selektivní metoda dle CPR 18E),
  • stanovení možných havarijních scénářů (metoda HAZOP),
  • stanovení četnosti havárií (metody Fault Tree Analysis – FTA a Event Tree Analysis – ETA),
  • modelování následků havárií na zaměstnance a okolní obyvatelstvo, majetek a životní prostředí,
  • posouzení domino efektů,
  • analýza vlivu lidského činitele na zařízení.

O legislativě Prevence závažných havárií

V červenci 2012 byla v úředním věstníku Evropské unie vyhlášena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (označovaná jako SEVESO III). Zákon č. 224/2015 Sb. v ČR zavádí požadavky stanovené zmíněnou směrnicí a znamená třetí velkou změnu v oblasti prevence závažných havárií.

Na zákon navazují tyto nové prováděcí vyhlášky:

  • vyhláška č. 225/2015 Sb., o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B,
  • vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře,
  • vyhláška č. 227/2015 Sb., o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku,
  • vyhláška č. 228/2015 Sb., o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie,
  • vyhláška č. 229/2015 Sb., o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole.

Dále se k vydání připravuje metodický pokyn Ministerstva životního prostředí, jenž upřesní postup při zpracování dokumentu „Posouzení rizik závažné havárie“ a zároveň obsáhne certifikovanou metodiku hodnocení rizik.

Požadavky na bezpečnostní dokumentaci – prevence závažných havárií

Jednou z hlavních změn, které zákon přináší, je implementace změn v systému klasifikace a značení chemických látek a směsí zavedených nařízením (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP), a to ve shodě s Globálně harmonizovaným systémem klasifikace a označování chemických látek (GHS), přijatým v rámci Organizace spojených národů. Na tento požadavek reaguje zákon č. 224/2015 Sb. jmenovitě ve své příloze 1.

Byl zaveden systém správních poplatků, které jsou spojeny s výkonem státní správy, přijetí žádostí o schválení dokumentace je tedy nové zpoplatněno.

Provozovatel je povinen podat návrh na změnu zařazení či vyřazení objektu do 1 měsíce od změny, která zařazení objektu vyvolala. Provozovatelům je nově uložena povinnost informovat příslušný krajský úřad o chystaných změnách, které působí změnu v zařazení objektu, a to již před jejich provedením. Je důležité také upozornit na povinnost aktualizace bezpečnostní dokumentace při změně množství o 10 %, při změně technologie nebo při organizačních změnách ovlivňujících bezpečnost objektu.

Právnickým či podnikajícím fyzickým osobám užívajících objekt se ukládá povinnost reagovat na změny množství nebezpečných látek umístěných v objektu, a to aktualizací protokolu o nezařazení. Jako hranice, jejíž dosažení povinnost aktualizace protokolu o nezařazení zakládá, byla zvolena hodnota 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěného v objektu tak, jak je tomu také v dalších případech (např. vynucení aktualizace bezpečnostní dokumentace). Protokol o nezařazení je právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna uschovat pro účely kontrol a v případě, že množství nebezpečné látky umístěné v objektu dosahuje stanovené hranice 2 % z kvalifikačního množství rozhodného pro zařazení objektu do skupiny A.

Vyhláška č. 226/2015 Sb. stanovuje způsob výpočtu zóny havarijního plánování.

Vyhláška č. 227/2015 Sb. stanovuje požadavky na zpracování bezpečnostní dokumentace. Novela vyhlášky č. 227/2015 Sb. zavedla v roce 2023 nové požadavky ke stanovení dosahu havarijních  projevů a poučení se ze závažných havárií.

Certifikovaná metodika stanovuje využití následujících standardních metod hodnocení rizik: pro výběr zdrojů rizika tzv. selektivní metodu dle CPR 18E, pro identifikaci scénářů mimořádných událostí metodu HAZOP, pro hodnocení frekvence výskytu mimořádné události metody FTA a ETA. Pro hodnocení dopadů havárie na životní prostředí jsou doporučeny metody Environment-Accident Index nebo H&V index. V oblasti hodnocení spolehlivosti lidského činitele je upřednostněno použití metod HTA a Human-HAZOP.